Ìyípadà Eré
Báwo ni mo ṣe lè yí àwọn ìwọ̀n eré padà?
Àbájáde
Bí a ṣe ń lò ó
- Tẹ àwọn iye rẹ sínú àwọn ààyè lókè.
- Tẹ Ṣírò láti rí àbájáde rẹ lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀.
- Lo bọ́tìnnì Pín láti daakọ ọ̀nà-asopọ̀ sí àbájáde rẹ.
Nípa ẹ̀rọ ìṣirò yìí
Ohun-èlò yìí ń yí iye ìyára padà láàrin àwọn ìwọ̀n márùn-ún tí àwọn ènìyàn ń pàdé lójoojúmọ́ ní ti gidi: kilometer fún wákàtí kan (tí a ń lò lórí ọ̀pọ̀ àmì ojú-ọ̀nà àti ẹ̀rọ ìwọ̀n ìyára ọkọ̀ ní ìta US), mile fún wákàtí kan (ìyára ojú-ọ̀nà US àti UK), mítà fún ìṣẹ́jú-àáyá kan (ìwọ̀n SI tí a ń lò nínú physics àti ìmọ̀-ẹ̀rọ), knot (ìyára ojú omi àti ojú ọ̀run), àti ẹsẹ̀-bàtà fún ìṣẹ́jú-àáyá kan (àwọn ipò ìmọ̀-ẹ̀rọ US kan).
Àwọn arìnrìn-àjò tí ń yá ọkọ̀ ní òkèèrè tí wọ́n sì nílò láti ka ààlà ìyára tí wọn kò mọ̀ ni ó ń lò ó, àwọn akẹ́kọ̀ọ́ àti àwọn onímọ̀-ẹ̀rọ tí ń yí padà láàrin metric àti imperial nínú ìṣòro physics, àti àwọn awakọ̀-òfúrufú tàbí àwọn atukọ̀ tí ń ṣiṣẹ́ pẹ̀lú knot lẹ́gbẹ̀ẹ́ àwọn ìwọ̀n orí ilẹ̀.
Was this helpful?
O le yan to àwọn ìhùwàsí 3.
Awọn ẹ̀rọ-ìṣirò tó gbajúmọ̀
Ẹrọ ìṣirò awin
Ìsanwó oṣù, àpapọ̀ èlé àti àtòjọ ìsanwó kíkún.
Ẹrọ ìṣirò ìdá-ọgọ́rùn-ún
Ìyípadà ìdá-ọgọ́rùn-ún, ìdá-ọgọ́rùn-ún ti, àti àwọn ìṣirò ìpín.
Ẹrọ ìṣirò ẹ̀dínwó
Ṣírò iye ìkẹyìn, owó tí a fipamọ́, àti iye ẹ̀dínwó.
Ẹrọ ìṣirò BMI
Àtọ́ka ìwọ̀n ara láti inú gíga àti ìwọ̀n (metric tàbí imperial).
Ẹrọ ìṣirò ọjọ́-orí
Ṣírò ọjọ́-orí rẹ pàtó ní ọdún, oṣù àti ọjọ́ láti inú ọjọ́ ìbí.
Ẹrọ ìṣirò èlé àpapọ̀
Ṣírò iye ìkẹyìn àti èlé tí a jẹ pẹ̀lú àpapọ̀.
Gbogbo Àwọn Ẹ̀rọ Ìṣirò
Kò sí ẹ̀rọ-ìṣirò tí a rí
Comments (0)